Dalia Grinkevičiūtė

Dalia Grinkevičiute se narodila v roce 1927 v Kaunasu, teh- dejším hlavním městě Litvy. Po sovětské okupaci pobalt- ských zemí ji ve čtrnácti letech i s rodinou deportovali na Sibiř, do 10 000 kilometrů vzdáleného Trofimovsku u břehů ledového moře Laptěvů.
V roce 1949 se jí podařilo uprchnout a dostat se zpátky do Kaunasu. Rok se skrývala u příbuzných a přátel, potom však byla uvězněna a posléze znovu deportována na Sibiř, tentokrát do Jakutsku. Když po Stalinově smrti došlo k uvolnění poměrů, směla vystudovat medicínu a konečně se i vrátit do Litvy. Už od útlého mládí si zapisovala své zážitky, což bylo ovšem vzhledem k jejich povaze nebezpečné, a KGB jí také věnovala pozornost. Některé záznamy proto zakopala na zahradě a našly se až po její smrti, jiné však vyšly na konci 70. let v ruském samizdatu. V rodné Litvě vyšly její memoáry poprvé až posmrtně, na konci 80. let.