Roberto Bolaño (28. dubna 1953, Santiago de Chile – 15. července 2003, Barcelona) byl chilský spisovatel, který se proslavil především romány Divocí detektivové a 2666. Bolaña literární kariéra začala, když roku 1976 vydal sbírku poezie Reinventar el amor, ještě za pobytu v Mexiku. Hlásil se tehdy k tzv. infrarealismu. V roce 1977 Mexiko opustil a cestoval po světě. Nakonec se usadil ve Španělsku, kde se oženil a pracoval na mnoha špatně placených pozicích. Po narození syna v roce 1990 se odvrátil od poezie k próze, s vírou, že by mohla mít větší komerční úspěch. Přání se mu splnilo zejména po roce 1998, kdy vydal slavný román Los detectives salvajes (Divocí detektivové), který vypráví příběh kruhu radikálních mexických básníků, kteří si říkali "viscerální realisté". Bolaño zde zužitkoval vlastní zkušenosti z prostředí radikálních levicových umělců. Příběh přijetí nového mladého básníka do skupiny přitom převyprávěl z perspektivy více než 50 vypravěčů, což kritika ocenila jako formální mistrovství. Román z Bolana učinil literární hvězdu v celém španělsky mluvícím světě a získal prestižní cenu Romulo Gallegos. Od té doby autor publikoval každý rok jednu knihu, při vědomí blížící se smrti (roku 1992 mu byla diagnostikována chronická nemoc jater). Myšlenkami byl v závěru života v rodném Chile, jak dokazuje román Nocturno de Chile z roku 2000, v němž ústy umírajícího kněze autor své vlasti poměrně hořce vyčinil. Bolaño zemřel při čekání na transplantaci jater v nemocnici v Barceloně ve věku 50 let.