Argo a jeho autoři míří jaře do světa – i za pandemie

Již pátým rokem se v Argu zabýváme agentáží českých autorů do zahraničí. Podařilo se prodat desítky knih do celkem sedmnácti zemí. A to není špatný výsledek, viďte?

Zatím největší úspěch slaví naše dvě Magnesií Literou oceněné knihy, kterých si v zahraničí všímají nejvíce. Teorie podivnosti Pavly Horákové se prodala do deseti zemí a jazyků a s devíti prodeji je těsně za ní Láska v době globálních klimatických změn Josefa Pánka. Doufejme tedy, že se tento seznam bude ještě více rozšiřovat.

I tentokrát jsme připravili v nápaditém grafickém provedení Jana Augusty a v překladu Sáry Foitové nový katalog zahraničních práv, který pravidelně rozesíláme zahraničním nakladatelům. Můžete do něj nahlédnout pravě ZDE:.

O dobré zprávy rozhodně nouze není!

Ještě ke konci minulého roku se ozvala dvě turecká nakladatelství: první se zájmem vydat nové velmi vydařené komiksové zpracování Čapkovy nesmrtelné hry R.U.R Kateřinou Čupovou, a další turecké nakladatelství by rádo uvedlo na trh Zátopka a přiřadilo se tak k nakladatelským velikánům komiksové tvorby, jako je britský nakladatel SelfMadeHero, který tento komiks Jana Nováka a Jaromíra 99, vydal naposled.

A kontakty s komiksovou velmocí, s Francií, také přibývají, naposledy se nám podařilo domluvit s tamním předním francouzským nakladatelstvím Glénat vydání již zmíněné R.U.R Karla Čapka a Kateřiny Čupové.

A zatím poslední dobrá zpráva přišla také z pražského Českého centra a z Českého literárního centra. Vybrali Uranovu Lenky Elbe do soutěže o Cenu Susanny Roth. O tu se budou ucházet bohemisté a překladatelé z asi 15 zemí, a i Uranově se tak otevírá cesta za české hranice.

S nově nastalou celosvětovou krizí se ovšem člověk zákonitě ptá:

Jaká je budoucnost české literatury na zahraničích trzích?

Na zhodnocení si sama netroufám, proto mé otázky budou směřovat k odborníkovi na slovo vzatému, a sice k italskému nakladateli Alessandrovi De Vito, který je majitelem menšího nakladatelství Miraggi Edizioni v Turíně. Kořeny jeho rodiny sahají zčásti na Ostravsko, sám také z češtiny do italštiny překládá, a i proto je česká literatura v italských překladech jeho hlavní specializací. Edice „NováVlna“ je věnována pouze české literatuře a obsahuje jak české klasiky, tak i současné hvězdy.

Ve svém nakladatelství vydáváš českou literaturu, a to jednak tu klasickou (Spalovače mrtvol Ladislava Fukse či Perličku na dně Bohumila Hrabala), tak i knihy ryze současné, jako je třeba Teorie podivnosti Pavly Horákové. Kde jsi o ní slyšel poprvé, dává ti někdo z Čech tipy, nebo všechny novinky díky znalosti jazyka sleduješ sám?

Ano, to je pravda, v naší ediční řadě máme tyto dvě linie. Na jedné straně mám výhodu, že dokážu číst v češtině a sledovat novinky na internetu – vyhlašování cen Magnesia Litera, Ceny Josefa Škvoreckého nebo Ceny Česká kniha. Také naslouchám návrhům dalších překladatelů, zejména dám na názor Laury Angeloni, která s naším nakladatelstvím spolupracuje velmi často nejen na překladech, ale podílí se také na doporučení knih k vydání; a významným spolupracovníkem je i profesor české literatury na univerzitě v Padově Alessandro Catalano, který se v dílech současných českých autorů perfektně orientuje a vždy nám dobře poradí. Pavlu Horákovou jsem ještě před získáním ceny Magnesia Litera nějakou dobu sledoval na Facebooku. Nabídky a návrhy agentů hrají při výběru rovněž důležitou roli, protože není snadné sledovat vše na dálku, a těší mě náš (s Argem) vztah důvěry a vzájemného porozumění: když agent dobře zná produkci nakladatelství, může nabídku jednotlivých titulů lépe zacílit. Se všemi agenty se mi pracuje dobře, ale s některými mám výjimečný vztah, s tebou, Veroniko, a také s Edgarem de Bruinem.

Mají italské překlady české literatury v Itálii úspěch? Například Bohumil Hrabal v Itálii patřil mezi nejpopulárnější evropské spisovatele vůbec. Myslíš, že zájem přetrvává a i současní čeští autoři mají šanci se na trhu prosadit?

Popravdě, v současné době není snadné nabízet v Itálii české autory. Po roce 68’ a v 70. letech byl o české autory velký zájem, potom překladů čím dál víc ubývalo. I z tohoto důvodu jsem se rozhodl založit naši českou edici NováVlna. Velká spisovatelská jména jako Hrabal, Čapek nebo i Fuks určitě své italské čtenářské publikum mají, o současné autory bojujeme my a pomalu svou prací přispíváme ke vzniku většího zájmu. Prozatím se nedá hovořit o velkých nákladech ani o velkém počtu prodaných knih, ale jsme menší nakladatelství a věříme, že jsme se vydali správnou cestou: děláme pro to maximum.

Jak italský knižní trh včetně vašeho nakladatelství ovlivnila pandemie koronaviru? Dle mých zpráv jsou knihkupectví v Itálii narozdíl od naší země otevřená. Jaké výzvy pro vás tato nově vzniklá situace představovala?

Analyzovat současnou situaci je nadále poměrně složité, pandemie způsobila zemětřesení napříč odvětvím, zasáhla vydavatele, knihkupce, knižní veletrhy… Je neuvěřitelné, že na jaře už to bude rok, kdy jsme se obávali o naši budoucnost, všude panovala nejistota. Ve skutečnosti jsme snížili počet vydávaných knih a v rámci plánování dalších projektů jsme byli velmi opatrní, ale z celkového hlediska to knižní sektor ustál: knihkupectví byla na krátkou dobu uzavřena, ale během uzávěrky fungovaly dodávky do domácností. Došlo ke zvýšení objednávek přes e-shopy: lidé, kteří jsou zvyklí kupovat si „lístky na kulturu“, chodit do kina, divadla, na koncerty, si místo toho kupovali knihy. Myslím, že obecně došlo k pozitivnímu tlaku na reorganizaci a také na přehodnocení některých mechanismů výroby a distribuce knih, které byly před pandemií kritické.

Jaké jsou tvé další plány ve vydávání české literatury v Itálii? V čem myslíš, že je síla české literatury, jaká témata tě zajímají nejvíce? 

Myslím, že máme ve vydávání české literatury našlápnuto dobře, a budeme naše úsilí nadále rozvíjet. Chystáme k vydání další české klasiky: Hrabala, tři knihy Josefa Škvoreckého a další reedice překladů, ale i překladové prvotiny. Současní autoři (lépe řečeno „autorky“, protože je jich většina a jsem za to velmi rád) u nás také slaví úspěch, kromě již zmíněné Teorie podivnosti Pavly Horákové vydáváme i knihy Jakuby Katalpy, básníka Petra Hrušky, Terezy Boučkové a Terezy Semotamové. Vyjdou další knihy zavedeným autorkám Biance Bellové, Markétě Pilátové, Radce Denemarkové a doufám, že i mému milovanému Janu Balabánovi.

Zkrátka, na pár let dopředu máme program zaplněný :-).

Domnívám se, že česká literatura má navzdory své velké rozmanitosti autorů specifický ráz, nepostrádá hloubku a zároveň se vyjadřuje s humorem k těm nejzávažnějším a nejsložitějším aspektům lidského života, k dějinám současným i těm minulým, čímž prohlubuje naši schopnost vnímat ironii jako velmi aktuální inteligentní formu sdělení.

Na fotce Veronika Chaloupková, Alessandro De Vito