Jean Delumeau

Francouzský historik Jean Léon Marie Delumeau (18. června 1923 v Nantes – 13. ledna 2020) patřil k největším postavám nejen francouzské historiografie druhé poloviny 20. století. Od roku 1975 byl profesorem dějin na prestižní College de France, kde přednášel dějiny náboženských mentalit na moderním Západě. Specializoval se především na dějiny náboženského myšlení, na mentalitu křesťanství a zvláštní pozornost věnoval formování představ o posmrtném životě v dějinách evropského Západu. Na počátku kariéry se věnoval dějinám Říma v 15. až 19. století, v 60. letech obrátil pozornost k dějinám náboženského myšlení a publikoval práce o evropské reformaci a následných proměnách katolické církve.
Za knihu s názvem Le Christianisme doit-il mourir ? (Musí křesťanství zemřít?, 1977) obdržel cenu Grand prix catholique de littérature. Jeho nejdůležitější a dodnes základní dílo La Peur en Occident XIVe-XVIIIe siecle (1978) vydalo nakladatelství Argo pod názvem Strach na Západě. Delumeau v něm na základě důkladného studia projevů kolektivního chování odhalil obrysy dlouhodobě neměnné mentality lidí pozdního středověku a raného novověku: vymezil problém všudypřítomného strachu a pocitu ohrožení a poté se soustředil na bytosti, reálné či smyšlené, které v tehdejších lidech pocity strachu a úzkosti vyvolávaly.
V 90. letech navázal na své ústřední téma rozsáhlou, nakonec třísvazkovou studií Une histoire du paradise (1992–2002). Své závěry opět založil na dobových učeneckých textech, v níž zkoumal zrození a vývoj milenaristických a apokalyptických představ, jež ovládaly lidskou mysl od pozdní antiky až po 18. století. První část vyšla v Argu pod názvem Dějiny ráje. Zahrada rozkoše, druhá část byla vydána pod názvem Tisíc let štěst. Za své dílo obdržel Jean Delumeau mnohá ocenění: již v roce 1978 byl mimo jiné jmenován rytířem Čestné legie, získal i řadu literárních a akademických cen.