Zemřela jsem v úterý ráno

V hlubokých lesích Velkých kouřových hor stále existuje svět, kde lidé naslouchají Matce Zemi, větru i hlasům předků. Svět, v němž rovnováha mezi člověkem a přírodou není samozřejmostí, ale posvátným dědictvím střeženým po generace čerokíjskými kněžkami.

Ama rozumí řeči zvířat i síle vody. Její dcera Myra nese dar větru a bouře. Společně léčí, pomáhají a chrání řád, na němž jejich svět spočívá. Jenže i ten nejčistší dar může vzbudit strach. Když Myra poruší dávná pravidla a následuje hlas vlastního srdce, křehká rovnováha se začne hroutit. Z úcty se stává podezření, z ochránkyň hrozba, které je třeba se zbavit. Z této tragédie vyrůstá příběh Dyan, dívky vytržené ze svých kořenů, odsouzené žít daleko od hor i vlastní minulosti. Netuší, že dar, který v sobě nese, ji jednou zavolá zpět a že návrat nebude bez bolesti.

Příběh o lásce, zradě, vině a odpuštění. O síle žen, o strachu z neznámého i o odvaze znovu naslouchat světu, který jsme téměř přestali slyšet. Román inspirovaný čerokíjskou spiritualitou o tom, že cestu domů někdy najdeme teprve tehdy, když ji téměř ztratíme.

• kniha