Lídia Jorge (*1946, Portugalsko), jeden z nejvýraznějších hlasů současné portugalské literatury. Narodila se v rodině rolníků a emigrantů. Vystudovala románskou filologii. Na konci koloniální války pobývala a vyučovala v Angole a Mosambiku. V Portugalsku a ve Francii jí byla udělena vysoká vyznamenání. Napsala více než dvacet románů, vesměs ověnčených cenami, sbírky povídek a poezie, literaturu pro děti, divadelní hry, eseje, fejetony Díla Lídie Jorge se často vracejí k zapomenutým či opomíjeným souvislostem na cestě Portugalska ke svobodě a demokracii. Román Pobřeží šepotů (1988) upozorňuje na bagatelizaci zločinů páchaných v koloniích. K období salazarovské diktatury se vrací divadelní hra Zednářka (1997) i román Den zázraků (1980). Osobitým pohledem na slavné okamžiky i protiklady a mýty karafiátové revoluce i deziluzi porevolučních let je román Nezapomenutelní (2014). Vítr hvízdající mezi jeřáby (2002) se zabývá problémy emigrace a rasové diskriminace, Milosrdenství (2022) je román o lidském údělu. Důraz klade autorka na rodinné vztahy protagonistů i na úděl ženy, týrané (Manžel a jiné povídky, 1997) nebo trpící osamělostí (Údolí vášně, 1998).