Hangár. RAF ve vzduchu i na zemi

Příběhy, které stojí za to vyprávět znovu a znovu v komiksu Hangár.

Služba Čechoslováků v RAF je výraznou kapitolou dějin odboje. Ze svědectví, která jsou uložena v archivu Paměti národa, byla vybrána pětici skutečných životních příběhů, které vytváří v komiksovém zpracování pestrý obraz zkušeností veteránů 2. světové války.

Veteráni a veteránky britské Royal Air Force František Peřina, Imrich Gablech, Alois Šiška, Edith Weitzenová-Nettl a Margita Schneiderová-Rytířová, stíhací esa, piloti bombardérů, ale i radistky a mechaničky, vyprávěli o svém životě pro sbírku Paměť národa. Pět scenáristů, Tereza Verecká, Dalibor Vácha, Tomáš Baldýnský, Marek Toman a Jan Blažek, a výtvarníků – Richard Fischer, Martin Schütz, Michal Kocián, Stanislav Setinský a Kristýna Plíhalová, teď jejich nezapomenutelné příběhy převedlo do komiksu plného letadel, odvahy, ale i lidského smutku a nesmrtelné touhy po svobodě. Za co bojovali? Co riskovali ve službě na nebi i na zemi? Stýskalo se jim po domově? A co je čekalo po návratu?

František Peřina prošel i boji ve Francii a stal se slavným leteckým esem. Imrich Gablech byl také stíhacím pilotem. Ten se jako příslušník armády Slovenského štátu odhodlal k nelegálnímu odletu za hranice. Po pádu Polska však byl Sověty uvězněn v gulagu a do Anglie se pak dostal s podlomeným zdravím, ale odhodláním dále létat. Naproti tomu Alois Šiška reprezentuje letce z bombardovací perutě. V jeho příběhu se ale objevuje i jedna z nejčernějších obav většiny létajícího personálu – jeho letadlo bylo sestřeleno a strávil nekonečných šest dní v ledových vodách La Manche, než byl objeven Němci. Zbytek války strávil v zajetí.

Pominuta není ani zkušenost žen. Ty reprezentují příběhy Edith Weitzenové-Nettl a Margity Schneiderové-Rytířové. První pocházela z rodiny německých antifašistů z Liberce. Její jazyková vybavenost jí umožnila pomáhat letcům odposloucháváním německých vysílaček. A Margita Rytířová se dostala společně s dalšími židovskými dětmi do Anglie díky siru Wintonovi. Na prahu dospělosti vstoupila do pomocného ženského letectva. Zde se jako mechanička starala mimo jiné o letadla, s nimiž se pak naši letci vrátili do osvobozené republiky. Právě návrat do vlasti pak spojuje všechny příběhy a rozporuplné pocity. Příběhy pamětníků tak ukazují hodnotu svobody, její cenu, smysl a různé způsoby boje za ni.

Příběh Františka Peřiny zpracovává autorská dvojice spisovatelky, dramaturgyně a dramatičky Terezy Verecké a výtvarníka Richarda Fischera, držitele hlavní ceny Muriel 2023 za komiks Rváčov. Aloisi Šiškovi se věnuje Tomáš Baldýnský, český filmový publicista, novinář, herec, producent a scenárista, spolu s Michalem Kociánem, ilustrátorem řady skvělých komiksů, který se ujal i obálky našeho HANGÁRU. Podle předlohy titulní strany vznikla i edice triček. Na příběhu slovenského stíhače Imricha Gablecha se podílí historik a spisovatel Dalibor Vácha spolu s nejmladším členem týmu, držitelem studentské ceny Muriel 2023 za Trať, Martinem Schützem. Margity Schneiderové-Rytířové se ujal spisovatel Jan Blažek, spoludržitel Zlaté stuhy 2022 za komiks Odsunuté děti (Paměť národa), a na jejím příběhu spolupracuje s ilustrátorkou a autorkou komiksů Kristýnou Plíhalovou. Druhým ze spoludržitelů ceny Zlatá stuha 2022 za komiks Odsunuté děti je spisovatel a publicista Marek Toman, který spolu s výtvarníkem a ilustrátorem Stanislavem Setinským zpracovává příběh Edith Weitzenové-Nettl.

Odborný dohled nad zpracováním životních příběhů pětice hrdinů, nad významnými událostmi a osudovými zvraty drží vedoucí dokumentaristiky Paměti národa, František Štambera. Velký fanoušek RAF a znalec detailů. Ten se zároveň ujal i úvodního slova. „Na pozadí jsou obsáhlé rešerše, navíc tvůrci komiksu se ptají na spoustu věcí, které je třeba dohledávat. Máme tady úžasného kreslíře, který se mě ptal, jaké bylo počasí v ten daný moment, který kreslí, nebo jak vypadal gulag a uniformy strážců. Jsou to zajímavé dotazy a ty nás taky nutí k archivním a literárním rešerším,“ dodává František Štambera.