Den, kdy do Arga spadla atomovka

Dalibor Vácha_Vilda

 

Román Vilda, na který jsme se těšili skoro tolik jako jeho autor Dalibor Vácha, nám přišel z Kosmasu v celé své kráse, ale s jednou nehezkou vadou. V podtitulu, který zní Příběh tančícího elegána Vildy Jakše, se namísto elegána skvělo málo elegantní M. A bylo to v celém nákladu zrovna téhle vymazlené knížky! Ale nechali jsme to opravit u většiny z nich, tj. výtisků, které ještě nebyly v době katastrofy rozvezeny, jako že mnohé rozvezeny byly, poněvadž titul byl s nedočkavostí očekáván.

Kde se stala chyba, není jasné. Omlouváme se čtenářům a nabízíme minirozhovor s autorem, který umí brát věci sportovně – asi jako boxer a letecký střelec Vilda Jakš.

Právě jsi prošel ohněm tiskařského šotka ozbrojeného plamenometem. Co na to říkáš, Dalibore, jako odborník na války a odboj?

Co tě nezabije, to tě posílí, říkával barbar Conan (případně F. Nietzche). Je to takový Vildův i můj úděl – padat a zase se zvedat, bojovat, inkasovat, bodovat i v ústupu, překonávat překážky i strach. Ale tohle je jako faul, za to by šotkovi měla hrozit diskvalifikace a já bych to viděl i na dlouhodobý dištanc. Překonáme s Vildou i šotka, já mírně vzteklým smíchem a na Vildu by si měl šotek podrazácká dát bacha, on měl totiž vždycky pěknou ránu.

M, které se v tvém Vildovi objevilo na místě slova ELEGÁN (ve druhém pádě) tě jistě překvapilo stejně jako nás. Není v tvém životě nějaký tajemný M, který tě nemá rád? (Já jsem taky od M, ale já to nebyl a mám tě rád.)

Mám rád Rychlé Šípy, takže první, co mě napadlo, byl tajemný Em, co s ním měli trable Rychlé šípy. Jako kluk jsem Foglara hltal (ehm, moc se to za ty roky nezměnilo), takže tímto se mým životním nepřítelem asi stává tajemný Em neboli Mažňák. Přísahám, že ho budu pronásledovat ve vzduchu, po zemi, na vodě, prostě všude, což by Jan Tleskač jistě ocenil. Nicméně je to varování, od této chvíle si budu muset na lidi a věci, co mají ve jméně písmeno „M“ dávat pozor.

(Možná to ale šotek myslel jako skrytou reklamu na křest knihy, protože ten se koná 12. října, kdy má svátek Marcel a knihu bude křtít Marek Vašut, tam je těch „M“ fakt hodně)

Taková krásná knížka o elegantním boxerovi s přeraženým nosem jistě nedostala přímo KO, ale utrpěla od tajemného M nepěkný šrám. A tak se ptám: co bys mu vzkázal do utajeného doupěte, odkud na nás podle útočí jako kdysi Bin Ládin?

Co bych mu vzkázal? Pamatuješ, jak skončil Bin Ládin? Víš, jak skončil Mažňák starší v podzemí pod kostelem svatého Jakuba? Uvědomuješ si, jaké sousto sis ukousl? Měl by ses začít bát, bestie, neb budeš škaredě bit. Nebo… víš co, šotku? Já ti tu tvojí bejkárnu odpustím, protože ona knížce přinese štěstí, a to se počítá.