Příběh Jany, narozené v Praze, která kvůli pronásledování komunistickým režimem opouští s manželem a dvěma dětmi
svou zemi a začíná nový život ve Spojených státech. Monika
Zgustová v novém bilančním románu literárně skvěle přetavuje
těžká témata rodiny a emigrace na pozadí dějin dvacátého století. Ohlíží se jemným, nostalgickým jazykem, krystalicky čistým. Jako by vypravěčka se čtenářem zvolna upíjela čaj provoněný jasmínem, vedla ho zákrutami svého života a sdílela údiv
nad světem. Sáhla do osobních dramat, popsala onu tragédii,
kterou lidem škodolibě nachystala příroda a jmenuje se rodina.
Příroda sváže vlákna citlivého srdce a napojí ho na lidi, kteří
si jdou bytostně na nervy. Usadí lidi s rozdílným citem a smýšlením v rodinných hnízdech, kde se mísí intimní blízkost a nepřekonatelný odpor. Především vzorec vztahů matek a dcer je
zrcadlo. Stojí si v cestě, vzduchem jiskří konkurenční boj; bojují o přízeň patriarchy rodinného krbu. Osud, který s námahou
sotva unesou, ale unést musejí.
EAN | 9788025741542 |
ISBN | 978-80-257-4154-2 |
Počet stran | 276 |
Jazyk | česky |
Vazba | vázaná |
Produkt | kniha |
Rozměry | 14,5cm x 20,5cm |
Vydání | 2023 (1. vydání) |
Nakladatel | Argo |
(...) Ve volném pokračování knihy Potmě jsme se viděli lépe se Zgustová zaměřuje na postavu Jany a její životní osudy. Autorka se noří do dějin: nahlédneme do období německé okupace i komunistické éry a přiblíží se nám život v emigraci. Janin příběh otevírá otázky složité a filozofické, například co upřednostnit při střetu vyššího morálního principu a ochrany vlastní rodiny.
Tisíce nerozhodných čtenářů bezradně bloudí mezi tituly. Nechte jim tu recenzi a nenechte je zoufat.