O atomech a lidech aneb tenhle komiks je Bomba

Příběh o vzniku jaderných zbraní nás z dobrých důvodů dodnes fascinuje. Bezpochyby je to příběh o odpovědnosti (nebo chcete-li o něčem, čemu se říká hřích), ale nejen o odpovědnosti vědců a vědy. Taková varování slýcháme často, ale ve skutečnosti je věda jedním z nejzodpovědnějších lidských systémů a testuje a prověřuje více než jiné systémy: naopak náboženské, politické a ideologické konstrukce jsou běžně vypouštěny do světa bez testování a s ničivými důsledky; vždyť nebýt „velkých“ totalitních ideologií dvacátého století, nacismu a komunismu, bezpochyby by jaderná fyzika spokojeně testovala mnohem déle, opatrněji – a s větším důrazem na mírové využití. Ale tak, jak se strašlivá situace vyvinula, to bezpochyby příběh o odpovědnosti a morálce je, a i dnes nám má co říct.

Autoři rozsáhlého komiksového románu BOMBA (i když slovo román platí jen v podobném smyslu jako u Mailerova Ohně na Měsíci, protože se tu snoubí beletristická licence s dokumentaristickou přesností) zachytili téma jako monumentální fresku plnou živých, lidských postav, vypjatých událostí a mravních pochyb. Od prvních úvah o řetězové reakci přes desítky „drobných“ okolností, jako byl boj o norskou těžkou vodu, dodnes děsící program testování účinků plutonia na lidech nebo špionážní kanály, jimiž se informace dostaly z Los Alamos až na Stalinův stůl, až po kataklyzmatické vyvrcholení v Hirošimě a Nagasaki: mnohočetné pramínky událostí a osudů se tu splétají do největšího příběhu dvacátého století.

Jedním z nejlepších rozhodnutí autorů bylo posunout výrazně do popředí postavu maďarského židovského fyzika Lea Szilárda, který možná není tak proslulý jako Fermi nebo Oppenheimer, ale v jehož osudech se ústřední téma knihy zrcadlí naprosto ideálně. (Alespoň to platí podle mě, i když můžu být zaujatý, protože Szilárd je jedním z mála špičkových vědců, kteří zároveň psali science-fiction.)

A samá dobrá rozhodnutí vidím i ve volbě výtvarného stylu, který klamavě působí dojmem fotorealismu, jako by šlo o komiksovou verzi filmové rotoskopie, ale který u postav přesto obratně kombinuje realismus s šikovnou mírou karikatury. Tenká, ostrá linka kresby tu ve vypjatých, hlavně válečných pasážích navíc ustupuje většímu množství šrafury a tmavých ploch, což má až nečekaný citový účinek. Stejně jako projekt Manhattan je i autorský tým Bomby mezinárodní: scenáristé jsou Belgičan a Francouz, kreslíř je Kanaďan. Spíš je ale co se divit, že autorů nebylo ještě víc, protože objem práce s prameny a množství rešerší musely být obrovské.

České vydání pak přináší drobnost, kterou se nemůžeme nepochlubit: ve scéně, kde Hitler koná přehlídku jednotek v obsazené Praze, původně vojáci defilovali před orlojem na Staroměstském náměstí. Autoři se rozhodli použít orloj jako výtvarně výraznější a lépe evokující téma nemilosrdně ubíhajícího času.

Český čtenář ale bude vědět, že přehlídka se konala jinde. Vznesli jsme to při jednání o právech čistě jako upřesňující poznámku – a užasli jsme, když autoři Bomby bleskově přišli s řešením, které na jednom panelu orloj zachovalo, ale přehlídku vrátilo na pravé místo konání, na Hradčanské náměstí. České vydání Bomby tudíž přináší jedinečnou změnu oproti všem ostatním. Díky dotaci od ministerstva kultury také může tento komiksový tlustospis stát necelých pět set korun. Bomba si právem ve Francii vyzískala řadu ocenění a jen v prvním roce se dočkala řady dotisků; doufáme, že stejně se bude líbit i vám, právě ji posíláme do tiskárny.