Únor – měsíc českých autorů v Argu

Připravili jsme pro vás na tento měsíc řadu akcí, skvělých nových knih, ale také příjemnou slevu 20 % na vybrané tituly na e-shopu Kosmas. Část autorů se s vámi také podělí o své pocity při psaní, ale i o to, na čem právě pracují a co jim dělá radost. Více zde.

Čeští autoři se mezi těmi světovými v Argu rozhodně neztratí. Vychází u nás řada zajímavých titulů jak z oblasti literatury faktu, tak z beletrie. Argo už léta vydává knihy svých dvou úspěšných kmenových autorů Emila Hakla a Miloše Urbana. Loňský rok byl neméně úrodný, a to i na poli prestižních ocenění.

Na cenách Magnesia Litera bodovala v roce 2019 Teorie podivnosti Pavly Horákové, která zvítězila v kategorii Próza. Vypravěčkou románu je Ada Sabová, mladá vědkyně z „Ústavu mezioborových studií člověka“, moderní intelektuálka, která se pokouší vybalancovat osobní život a kariéru. „Kdosi konstatoval, že výborná nebo geniální literatura se pozná podle toho, že člověk s úžasem čte o něčem, co do té doby nepokládal za vyjádřitelné jazykem, nebo alespoň jazykem literárním. Pavla Horáková v tomto ohledu exceluje,“ napsal v recenzi románu Ladislav Nagy.

Jakub Szántó, válečný reportér a zpravodaj České televize na Blízkém východě, byl za svou knihu Za oponou války nominován na Magnesii Literu v kategorii Publicistika a vyhrál Kosmas cenu čtenářů. V knize přibližuje své dramatické zážitky z frontových linií, míst teroristických útoků i státních převratů a revolucí, které během své kariéry televizního novináře v uplynulých dvou dekádách natáčel.

Jedním z nejočekávanějších titulů loňského roku byl nový román Miloše Urbana Kar. Autor se v něm vrátil ke krvavému žánru a také do města, v němž vyrůstal, tedy do Karlových Varů, kde dojde k obludné vraždě a pak k další… Daniel Mukner ve své recenzi napsal, že Urban opět „potvrzuje, že je jedním z nejobratnějších vypravěčů, které máme, a že pořád ještě dokáže napsat knihu, která čtenáře chytne a nepustí.“ A připomeňme, že loni sklízel na Českých lvech úspěchy také filmový přepis Urbanova románu Hastrman (Magnesia Litera 2002 za prózu), který jako svůj filmový debut režíroval Ondřej Havelka; film byl oceněn ve čtyřech kategoriích (kamera, hudba, kostýmy a herec v hlavní roli – Karel Dobrý) a v dalších šesti byl nominován.

Hned dvě knihy vydalo loni Argo Jiřímu Stránskému, který nás 29. května 2019 navždy opustil ve věku 87 let. V novém vydání vyšla sbírka deseti povídek z prostředí pracovních táborů padesátých let minulého století Štěstí, poprvé vydaná v roce 1969. Drtivá většina výtisků však byla tehdy zabavena a zničena a kniha byla kompletně vydána znovu až v roce 1990 – mezitím patřil Jiří Stránský k zakázaným autorům. V povídkách se inspiroval skutečnými osudy politických vězňů. Na Štěstí volně navazuje Štěstí napodruhé, prozaický soubor, jehož jednotlivé prózy pocházejí z krabic náhodně nalezených ve sklepě pod schody, kam je kdysi ukryla Jitka Stránská, aby manželovy texty uchránila před příslušníky StB při domovních prohlídkách. Na základě těchto rukopisů vznikl pozoruhodně vrstevnatý text, „poslední knížka-neknížka“, která podává „zprávu o tom, jaký jsem byl i jaký jsem teď,“ jak si autor předsevzal.

Osmdesátiny loni oslavil prozaik, scenárista a dramaturg Vladimír Körner a Argo při té příležitosti vydalo jeden z jeho nejznámějších textů, novelu Adelheid z roku 1967, kterou o dva roky později zfilmoval podle Körnerova scénáře František Vláčil. Film s Petrem Čepkem a Emmou Černou v hlavních rolích patří vedle Markety Lazarové a Údolí včel k Vláčilovým vrcholným dílům a také k těm nejlepším v české kinematografii. Svou působivost si zachovává i v literární podobě. Drama podivné lásky příslušníka zahraničního odboje Viktora Chotovického a dcery nacistického pohlavára Adelheid Heidenmannové se odehrává bezprostředně po válce, na podzim a začátkem zimy 1945 v severomoravské pohraniční obci Schwarzbach – Černá Voda. Téma smíření mezi národy se zde mísí s tématem osobního hledání smyslu života.

Michal Vrba zaujal v roce 2016 prvotinou Prak, psychologickou novelou z období německé okupace s příběhem novináře, jenž se zaprodal nacistické moci a svá selhání se rozhodl kompenzovat tím, že spáchá brutální, radikální čin, který jej může přivést až na popraviště… Loni vydal druhou knihu, sbírku povídek Kolem Jakuba. Titulním Jakubem je míněn rybník Jakub, bod v krajině, který je spojujícím prvkem Vrbových povídek – vždy se nějak, přímo či nepřímo, dotkne každé z hlavních postav. Sbírka je zároveň svérázným autorským příspěvkem k věčnému literárnímu tématu malého člověka ve víru velkých dějin. Příběhy se odehrávají na pozadí dějinných zlomů a společenských přeměn zásadně zasahujících do našich životů.

Na rozhraní moderní pohádky s psychedelickými prvky a dystopické novely se pohybuje Lobotomík Pavla Bušty, mladého pražského autora, který dosud vydal dvě povídkové a dvě básnické sbírky. Vypravěčem příběhu je chlapec, jenž si říká Lobotomík; má hlubokou jizvu na hlavě po prodělané operaci mozku, přebývá v podivném zařízení zvaném Nemříž a mezi ještě podivnějším osazenstvem ústavu má dva blízké přátele: dívku Darju s poruchou slzných kanálků a červeného pavouka s tmavými slunečními brýlemi jménem Reginald.

Příznivci fantasy by neměli pominout prvotinu Petra Jaroňka, textaře a copywritera, milovníka historie, filozofie a tradiční lukostřelby. V jeho Ospalé slovanské díře se prolíná reálný historický svět s magickým a mytologickým. Děj se odehrává ve 13. století ve Zlíně, v místě, kde se sváří staré síly s novými. Již zanedlouho vyjde i jeho druhá kniha Běsi z temného hvozdu.

Pozornost si zaslouží také Penumbra básníka a překladatele Štěpána Noska, sbírka básní o nepravděpodobných andělech a jízdě po slovenské dálnici, o měsíčním světle na hladině rybníka připomínajícím slavnou fotografii, o tom, co se děje během zatmění, i o tom, že se nikdo nikdy nikam neztratí…

Kdo má rád Paříž, uvítá knihu Ireny Jirků Na shledanou v Paříži, v níž se autorka ohlíží za posledními pěti šesti roky své práce, kdy systematicky sledovala novinky a události ve francouzské společnosti, zvláště v kultuře a literatuře. Výsledkem je řada setkání s umělci, vědci, podnikateli i politiky, a tedy desítky rozhovorů, ale i dalších textů a zajímavostí.

Jak je vidět, nabídka české literatury je v Argu velmi bohatá a vybere si každý – a to jsme zdaleka nemohli vyjmenovat vše. A i letošní rok přinese řadu nových zajímavých titulů.