Miloš Urban (1967) s třetí beletristickou knihou, myšlenkově a fabulačně zatím nejodvážnější. I Hastrman je velkoryse vyprávěný příběh psaný na dvojí téma – tentokrát se zde konfrontuje problém ekologie s fenoménem oběti. Rozkročen mezi dvě staletí, několik pohádek a desítky mýtů, vede si autor za ruku divného mužíka, aby vyčistil zdejší vody od nánosu bahna. Z románu stříká mrva, krev a špatné svědomí, ale tomu se u Miloše Urbana nikdo nediví. Pozoruhodné je, že próza, jež by se bez nadsázky dala označit za černou knihu ekoterorismu, je především knihou zelenou.
Kniha obdržela cenu Litera za nejlepší knihu roku 2001 v kategorii próza.
EAN | 9788072033478 |
ISBN | 80--72-03-3-47--6 |
Počet stran | 400 |
Jazyk | česky |
Vazba | vázaná |
Produkt | kniha |
Rozměry | 11cm x 16cm |
Vydání | 2001 (1. vydání) |
Nakladatel | Argo |
(...) Co vede Miloše Urbana k domněnce, že stav naší krajiny byl ideální zrovínka před cca 100 až 200 lety? Pokud popisuje hlavního hrdinu jako stvoření, které existuje odpradávna, proč by si Hastrman vybral zrovna uměle vytvořené rybníky jako ideální stav? Neměl by spíš toužit po prvotním pralese, který se tu kdysi rozkládal?
Literárně velmi dobré, skvěle napsáno, atmosféra působivá, jenom emoce zcela zastínily jakoukoliv racionální úvahu, což někomu vadit nemusí, mně však ano.
(...) Urban v této své třetí knize jen potvrzuje, že umí napsat poutavý a vzrušující čtivý příběh s jemu tak vlastní podmanivou atmosférou. Kdo četl Sedmikostelí, bude opět mile překvapen. . Urban píše s nesmírnou lehkostí temně zamotaný, ale chtyře vymyšlený příběh.
(...) Na první pohled hrozivá barva listů této knihy mi po prvních stranách vůbec nebyla divná. Knihu jsem si na rozdíl od ostatních knih Urbanových pošetřil na několik dní. Ukázalo se to jako moudré rozhodnutí, protože mi poskytlo čas přemýšlet. 19. století bylo zvláštní, 20. děsivé. Navíc Urban použil krajinu, která je krásná sama o sobě, mám k ní osobní vztah - i tím mě kniha zasáhla.
(...) Hastrman je bezesporu skvělé dílo. Strhující, drsné a přece pravdivé. Vodník bez duše, jako přírodní živel dělá prostě to, k čemu je předurčen. Není zlý ani dobrý, nelituje svých činů, ani nemá radost z toho, co provádí. Příběh zeleného mužíka si jde svou cestou a bere s sebou vše, co se mu postaví do cesty a vrcholí nezvratným a osudově pochopitelným koncem. Tak je to alespoň v první části knihy. Dočtete ji a řeknete si, bože, to prostě nemá chybu. Ale bohužel má. Ten druhý díl.
Zasazený do moderní doby, se stává hastrman jaksi zbytečným a jeho postava a boj za staré časy je směšnou připomínkou minulosti. Kéž by autor zůstal u prvního dílu a nechal tak ve čtenářích vzpomínku na vodníka jako na nezkrotnou a nikdy nezkrocenou bytost, kterou obyčejný člověk nikdy nemůže zcela pochopit a která by pro něj měla být stejně úctyhodná a nedotknutelná jako třeba bůh či ďábel...
(...) ..tahle kniha je pro mě, ale myslím si i pro více lidí absolutní špičkou současné české literatury. Tahle kniha nemá chybu. Nedá se nic vytknout. Jen aby Miloš brzo napsal něco tak perfektního.
Tisíce nerozhodných čtenářů bezradně bloudí mezi tituly. Nechte jim tu recenzi a nenechte je zoufat.