My, zvířata
Není k dispozici / Not available

My, zvířata

rok vydání – 2013

Románový debut Justina Torrese My, zvířata (We the Animals, 2011) byl v angloamerických médiích přijat s bezvýhradným nadšením; recenzenti se přímo předháněli, kdo knihu pochválí víc. Torresova kniha přitom není nijak rozsáhlá – ale co chybí na délce, dohání autor intenzitou: jeho věty jsou vycizelované, zahuštěné a úsporné. Próza vypráví o dětství a rané pubertě tří bratrů z poněkud dysfunkční bělošsko-portorikánské rodiny; vyprávění pokrývá přibližně šest let jejich života, točí se přitom především kolem nejmladšího chlapce a kromě jímavého líčení dětského světa a bezmála sociologické sondy do prostředí chudého amerického předměstí se zaměřuje především na dětské a adolescentní hledání vlastní sexuality (tento rozměr díla je asi nejvýrazněji autobiografický). Relativně prostý příběh je vyprávěn zcela mimořádným způsobem: jak konstatoval kritik časopisu New Yorker, román My, zvířata je „úchvatná koláž drobnokreseb, již Torresův mimořádný vypravěčský talent proměňuje v magické zaříkávání.“ Výsledkem tohoto zaříkávání je prvotřídní literární událost.

  • kniha
Překlad

Bibliografické údaje

EAN 9788025710029
ISBN 978-80-2571-002-9
Počet stran 132
Jazyk česky
Vazba vázaná
Produkt kniha
Rozměry 12,5cm x 20,7cm
Vydání 2013 (1. vydání)
Nakladatel Argo

Celkové hodnocení

5 (1x)

Názory
čtenářů

BoboKing
16. 4. 2014

Jsme jako zvířata...

(...) Po záplavě thrillerů, které se na nás, čtenáře, hrnou ze všech stran, přijde chvíle, kdy si říkám, že přece jen všeho moc škodí, a že je čas vstoupit i do jiných literárních vod, než těch především chladných, severských. Moje volba padla na knihu začínajícího amerického autora Justina Torrese "My, zvířata" (orig. We the Animals, 2011).

Útlý román s tajemně znějícím názvem a jako vždy chytlavým obalem, vydalo nakladatelství Argo ve své ediční řadě AAA, za kterou v roce 2011 obdrželo prestižní cenu Magnesia Litera za nakladatelský čin. Ve svém literárním debutu nás mladý autor (*1980) zavádí do světa předměstských chudinských čtvrtí Spojených států, kde se odehrává příběh tří bratří ze smíšené rodiny. Jsme svědky jejich přerodu z dětských let do věku, kdy člověka lze jen stěží ještě nazývat dítětem, ale dospělým, aspoň právně, ještě není. Bezejmenným vypravěčem je nejmladší z nich, ten, který s postupem času zjišťuje, že je přece jen jiný než jeho starší bratři. Ne fyzicky, spíše nějak archetypálně, společensky očekávatelně: " Todle je vaše dědictví", prohlásil (otec), jako bychom z jeho tance mohli vyčíst něco o jeho dětství, o pachu a špíně činžáků ve Španělském Harlemu, o sídlištích v Red Hooku." A takto náš bezejmenný vypravěč svůj život nevidí.

"My, zvířata" je silně autobiograficky laděný krátký román, o dospívání tří bratří z dysfunkčního bělošsko-portorikánského manželství, který se vyznačuje především neskutečně hutnou intenzitou emocí. To vše vyjádřeno mnohdy spíše stroze, heslovitě, ale kadence a síla jednotlivých slov na čtenáře působí jako rány "kalašnikovem": "Chtěli jsme ještě. Bouchali jsme vidličkami do stolu, klepali jsme lžícemi o prázdné misky, měli jsme hlad. Chtěli jsme ještě větší virvál, ještě větší brajgl." Je to vlastně skládanka mnoha drobných epizod z prostředí společenské spodiny, z minoritních komunit, z její finanční nejistoty, partnerských konfliktů a nejistoty. Je to příběh kluka, který v tomto neklidném prostředí musí objevovat svoji roli v životě, svoji identitu i sexualitu, což nakonec vrcholí naprostou osobní apokalypsou. Přesně jak to prožíval sám autor.

Skvělé dílko ze skvělé ediční řady (a skvělým doslovem Petra Onufera) vydalo v překladu Olgy Bártové nakl. Argo v roce 2013.

Přečteno jedním dechem?

Tisíce nerozhodných čtenářů bezradně bloudí mezi tituly. Nechte jim tu recenzi a nenechte je zoufat.

Nepovinné